Temná strana marketingu, o které se moc nemluví. Ale je tu s námi

Temná strana marketingu, o které se moc nemluví. Ale je tu s námi

Řekněme to narovinu.

Marketing je silná zbraň. Pochopte základní techniky přesvědčování a snadno ovlivníte jednání ostatních. Dobrým i špatným směrem. Tu druhou možnost jsem bohužel zažil na vlastní kůži minulý týden a přimělo mě to k zamyšlení.

Kde vůbec leží ta hranice, kde už porušujete morální a etickou rovinu? Já si vždy odpovím na jednu otázku…

Jaký úmysl marketingem sleduju?

Dobrá přesvědčivost je vlastnost. Tu používám buď k dobrým účelům, nebo špatným.

Před pár měsíci jsem jedním e-mailem kamarádovi pomohl, aby dostal práci na univerzitě. Příští semestr může pomoci celé fakultě a sám získat skvělý zkušenosti. Za mě dobrý.

Stejným e-mailem ale mohu někomu shodit ego. Vznést udání. Vynést ven citlivé informace. Dělá to z e-mailu špatný nástroj?

Ne. Jde o úmysl a vlastní zodpovědnost. Proto usínám klidně. Vím, že nedělám nic škodlivého. Pracuju pro klienty, kteří přináší reálnou hodnotu zákazníkům. Jsou skvělí.

Věřím v sílu reputace. Když dlouhodobě lidem přinášíte reálný užitek, vrátí se k vám. Když je ale napálíte, získáte jejich pozornost jen jednou. Podruhé k vám nepřijdou.

Jenže prvotní důvěra vás snadno přijde pěkně draho.

Jednoho deštivého večera…

Navštívili jsme s kolegy akci jednoho kouče osobního rozvoje. Pro legraci. Reklama na akci působila natolik šíleně, že nás zajímala realita. A když už dostanete lupen grátis, proč se bránit.

Tušili jsme, že sál obsadíme sami. V porovnání s Petrem Ludwigem, Danielem Gamrotem nebo Pavlem Moricem musel přeci každý prohlédnout lacinost jeho reklamy.

Výsledek nás ale dostal.

Narváno! Opozdilci dokonce stáli. O to víc mě zajímal průběh přednášky.

Řeknu vám jedno. Takové zhnusení dlouho nepamatuju.

Celá první část působila jako nechutná učebnice manipulace a přesvědčivosti. Za necelou hodinu ten chlap převedl hromadu z triků, které jako copywriter znám.

  • Princip autority – Kouč v drahém saku.
  • Sociální schválení – Ukazování selfie s bohatými lidmi.
  • Závazek – Úkol s napsáním problémů na papír a hromadným křikem rádoby motivačních hesel typu já to dokážu, mám se rád (+ připočtěte si davovou psychózu).
  • Triáda – Hromadné křičení hesel probíhalo třikrát za sebou.
  • Emoční zásah před prodejem – Holka z publika přeseknula švihem dlaně dřevěnou desku jako důkaz, co zvládne síla vůle.
  • Nahození extrémní kotvy – V závěru nabídka brutálně předraženého kurzu…
  • …se speciální slevou pro lidi, kteří se mu do konce přestávky přihlásí (princip vzácnosti)

My drželi záchvaty smíchu. Hromada těch líbivých slov a hudební podkres připomínal spíš parodii než seriózní přednášku.

Jenže ostatní v sále? Totálně hltali každé slovo kouče. Přál bych vám vidět výraz těch lidí, kteří usilovně zapisovali každé vyřčené slovo řečníka.

Největší překvapení? Zhruba deset lidí si v sále fakt objednalo ten speciální kurz přímo na místě. Za peníze, které by stačily na letenky do New Yorku.

Rádoby užitečný seminář nabral podobu psychologické masáže s cílem prodat další (a dražší) školení. To vše podmáznuté líbivými řečmi. O druhé části přednášky vám nepovím. Odešli jsme předčasně.

Pochopte, nevadí mi ani tak komerční selfpromo. Drtivá většina řečníků přednáší kvůli tomu, aby zviditelnili sebe a své služby. I já tady píšu s tím, abych si vybudoval publikum.

Jakmile ale přednášející ukradne hodinu mého času žvaněním o ničem, záměrně manipuluje city lidí s velkými osobními problémy, a ještě chce další prachy? Z toho bych zvracel.

Každý ať dělá to, kde se cítí v pohodě. A platí za důsledek.

Máte moc. Nezneužívejte ji. Snadno se to obrátí proti vám. Já si z toho beru ponaučení, jak nechci skončit.

3 komentáře u “Temná strana marketingu, o které se moc nemluví. Ale je tu s námi

  1. Pokud ti lidé hltali každé slovo, pak o hodinu času nepřišli, možná naopak.
    Pokud tam člověk šel pro legraci, zasmál se a pak napíše, že přišel o hodinu života, viděl bych problém někde jinde 🙂
    Asi tuším o jaké představení šlo a není to pro mě, tak tam nejdu.
    Nesoudím lidi, kteří si koupí Bmw, když si mohli koupit škodovku a letět několikrát do NewYorku 😉
    Pro různé lidi jsou nejen různé produkty ale i prodejní procesy.

    • Tady ale nešlo o to, že si někdo vědomě koupí škodovku a nechápe, že někdo hodí peníze do koupení BMW.

      Já se bavím o situaci, kdy si někdo chce koupit auto pod příslibem, že dostane BMW a ve finále dostane pěkně nastříkané auto s motorem škodovky a ani o tom neví.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.