Poučení z vlastních chyb se přeceňuje.
Proč?
Protože vám to nic neřekne.
Bloudíte ve tmě plné pochyb a víte jen jedinou věc: Něco děláte blbě. Ale co to OPRAVDU je?
Navíc to bolí.
„Tohle jsem udělal blbě. Tohle jsem taky zvoral. Tohle mi nevyšlo.“
No nezní vám to moc negativisticky?
Rázem tyto myšlenky odradí. Naštěstí se k tomu dá přistupovat líp. Takto…
Co najdete v článku
Učte se spíš z úspěchů než chyb. Proč?
Jedno slovo za všechny – efektivita.
Jakmile někde cítíte potenciál (=velkej zájem lidí, vyšší konverze, šťastnější život atd.), soustřeďte tam úsilí.
Tohle mě hrozně naučily PPC reklamy. Tam okamžitě vidíte, zda profitujete, nebo ne. Proto je často jednodušší neefektivní kampaně bez dlouhého dumání vypnout a investovat čas a úsilí do vylepšování těch fungujících.
Každému, kdo píše nějaké prodejní texty, bych doporučil si alespoň na chvíli zkusit textaci #PPC reklam. Ještě jsem neviděl marketingový kanál s tak rychlou odezvou, jestli mé prodejní argumenty fungují, nebo ne. 🙂
— Patrik Gajdoš (@Gajdospa) March 15, 2018
Mrkněme na to optikou blogování.
Píšete nějakej typ a styl článků. Nicméně to moc nefunguje. Rovná se typicky:
- Malá návštěvnost
- Malé množství komentářů
- Dosaďte jakoukoliv jinou metriku
Naproti tomu pošlete ven jinej typ blogpostu a najednou se všechno začne hrnout. Lidé vám píšou, sdílejí post mezi sebou, lajkují.
Co vám dá víc?
V prvním případě vidíte černou díru, kam hážete čas a nic vám to nedá. U druhého příležitost s reálnými výsledky.
Nechám na vás, co upřednostníte.
Jak se efektivně učit z úspěchů?
O lekcích z chyb najdete hromady článků, videí i přednášek.
Ale z úspěchů? Vím akorát a krátké kapitole z knihy Restart, která mě hodně ovlivnila.
Za sebe to vidím takhle…
1) Testujte
Já k životu a všemu ostatnímu dost přistupuju jako hledač, který klepe po stěně ve snaze najít duté místo, kde se schovává skrýš.
(Poznámka: Když zrovna přepnu z opatrného režimu, kdy se bojím udělat cokoliv, kde hrozí průšvih.)
Zkouším všechno možné. Marketingové kanály, odlišnou textaci, jinej přístup. Co nefunguje, zahazuju/nedělám/opouštím.
Jakmile ale duté místo najdu, přestávám hledat a soustředím pozornost tím jedním konkrétním směrem.
Kouknu na to teď optikou copywriterské dráhy. Napřed jsem si blogoval a sebevzdělával se pro sebe s tím, že si toho snad někdo všimne.
Nic.
Pak jsem zkusil sólo psát pro ostatní.
Lepší, ale necítil jsem dostatečnej posun.
Tak jsem se kousnul a šel na stáž do agentury. Najednou to dopadlo tak, že…
- Každý den se učím něco nového.
- Zvedla se mi návštěvnost blogu.
- Dělám práci, která mě fakt baví.
- Pozvali mě přednášet i do copywriterské ankety.
- Jsem celkově spokojenější.
Tím netvrdím, že je vše růžový. Občas něco nevyjde, tu a tam něco pokazím či hůř pochopím.
Cítím i o dost větší tlak než dřív na vlastním písečku. Najednou to není jen o vlastní kariéře a klientovi, ale také o spoluzodpovědnosti za firemní brand, příjmu šéfa a kolegů (když spolupracujete na jednom projektu).
Nesmíte si to moc připouštět, ale zároveň na to nezapomínejte.
2) Řiďte se pozitivními výsledky a pocity
Něco vám přináší efekt a baví vás to? Držte se toho.
Ostatní zahoďte.
Já vím, že vyskočit ze zaběhnutého stylu chování je těžký. Já vím, že škrtnout nějakej zvyk či pracně sepsanej text bolí.
Ale funguje to.
A jak přistupujete k chybám a úspěchu vy?
Podělte se v komentářích. Rád se inspiruju 🙂
- 11 tipů pro introverty, jak na networking a zisk nových kontaktů - 2024-07-04
- Zhodnocení roku 2023 - 2023-12-28
- 5 úrovní seniority lidí při práci. Kam patříte vy? - 2023-05-24
Doplnil by som ešte jednu vec s ktorou som sám trochu zápasil a občas si ju všímam aj v mojej sociálnej bubline: je to potreba plánovať a dopredu odhadovať každú malú blosť. Aj takú, ktorá je jednoducho testovateľná.
V konečnom dôsledku je to na škodu, lebo človek stojí na mieste a húta, pritom už mohol mať otestované že niečo funguje lepšie, niečo horšie a postupovať tak ako spomínaš aj v článku.
Vidíš, tahle varianta mě při psaní nenapadla. Ale máš pravdu, že se to často děje.
Já tohle zažíval u určitých tipů článků, že jsem hrozně moc měl potřebu dumat nad tím, jak to lidi přijmou, zda má smysl se s tím dělat a podobně. Nakonec jsem nad tím dumal tak dlouho, že už bych třikrát mohl mít napsáno, publikováno a vyzkoušeno, zda se na to čtenáři chytají, nebo ne.
I z neúspěchu se dá čerpat. Když napíšu konkrétní článek, a odezva je daleko nižší než jsem zvyklá, je jasné, že musím něco změnit, a po druhé to samé vydávat nemusím – pokud nechci skončit stejně 🙂
Jenže je otázka, co přesně musíš změnit. Třeba je jádro článku v pohodě, ale chybí drobnost. Výzva k akci, špatnej nadpis, jinej způsob podání, cokoliv. Proto se vyplatí tyhle detaily zkoušet, ověřit cíleně teorie. Pokud to funguje, ok a zaměřit se. Když ne, hned zahodit, moc nad tím nepřemýšlet a zkusit nové věci.