Zacvič #1: Oslovení a poznání s klientem

Předchozí část: Spolupracuji s e-shopem Zacvic.cz

Aneb jak to vše začalo…

Celá komunikace s Jakubem Hejcmanem odstartovala kliknutím na tlačítko odeslání e-mailu.

Vyškolila mě e-mailová výměna se zakladatelem Obsahové agentury Martinem Brablecem. Psal jsem co nejstručněji, pozitivně, s jasným cílem. Ve zprávě jsem zmínil:

  • Kde jsem se o e-shopu Zacvic.cz dozvěděl
  • O co mi přesně jde
  • Motivaci, proč to chci dělat
  • Navrhnout jasný postup

Komunikace proběhla v pohodě a vše směřovalo k bodu B, ze kterého mě mírně svazovala nervozita. Osobní schůzce.

Proč úvodní detaily projektu s klientem řešit osobně

Mám zkušenost s e-mailovou komunikací, Skypem a telefonickým hovorem. Moje preference způsobu úvodního seznámení od nejlepšího po nejhorší zní takto:

  1. Osobní setkání
  2. Skype
  3. Telefonický hovor
  4. E-mail

Váš celkový dojem nedělají jen výsledky. Jde i dost o to, jak si s protějškem sednete po lidské stránce. Vždycky se vám bude líp pracovat s člověkem, se kterým si rozumíte. A nikdy neuděláte tak dobrou atmosféru, pokud komunikace proběhne jen virtuální formou.

Dynamika živé konverzace také dovoluje pružně reagovat a korigovat vzájemná očekávání. Přehazovat si hned na úvod e-mailové argumenty a vysvětlovat to? Ne, díky. Vždy riskujete, že:

  • Protějšek vás špatně pochopí
  • Vaše zpráva zapadne mezi jiné e-maily
  • Text bude znít ostřeji, než to ve skutečnosti myslíte

Což hned na začátek fakt nechcete. U následující komunikace už to e-mailem zvládnete.

Jak se na setkání s klientem připravit?

1. Kdo je klient a e-shop vůbec zač

Přijít na setkání jen tak na improvizačku dává potenciál pro adrenalinový zážitek. Riskujete ale narušení dojmu z vaší profesionality.

O Jakubovi a jeho e-shopu jsem si zjišťoval řadu věcí. Zda někde nepsal po diskuzích, co e-shop nabízí, jak komunikuje navenek atd. Přistupoval jsem k tomu podobně, jako když analyzuji aktivitu blogerů na sociálních sítích a celkový obsah na webu.

Hodilo se i pár nástrojů, které nám prozradili Jan Kvasnička a Jan Řezáč na školení Strategický webdesign. Ve výsledku jsem na setkání přišel s tím, že  například vím:

  • Kdo je Jakub Hejcman pravděpodobně za člověka
  • Co e-shop nabízí
  • Z jakých zdrojů tahá e-shop návštěvnost a ze kterých moc ne
  • Jakým způsobem komunikuje značka navenek
  • Na jakém systému web vůbec běží

2. Příprava osnovy projektového briefu

Tuhle část jsem v minulosti hrozně podceňoval a dost se spálil. Psát cokoliv bez propracovaného briefu je to samé, jako když máte vařit, ale nevíte:

  • Jaké dostanete v kuchyni suroviny
  • Kdo s vámi bude spolupracovat
  • Pro koho budete vařit
  • Jaké pokrmy se od vás chtějí

Střílet otázky od boku pak podle mě zavání těžkým prů*erem. Opět tím riskujete poškození dojmu z profesionální práce. Navíc snáze na něco zapomenete.

Já si finální podobu budu ještě ladit. Pro účely setkání s Jakubem Hejcmanem mě inspirovaly návrhy briefů od:

Pak se vyplatí mít sešit pro poznámky. Původně jsem zvažoval, zda nevzít i diktafon po vzoru Kristýny Makové. Nakonec jsem si ale řekl, že by to Jakubovi asi nebylo moc příjemný. Proto jsem dal přednost zachování dobré atmosféry.

Jak proběhlo samotné setkání

Nebudu lhát. Měl jsem z toho trochu obavy, protože šlo o novou zkušenost. Naštěstí vše proběhlo v pohodě. Napřed jsme si na úvod neformálně popovídali, což hodnotím jako fajn věc. Uvolní se atmosféra a člověk se rozmluví. Pak se šlo k věci.

Jakub mi řekl svoji představu, co by ode mě očekával, jakou má zkušenost s externí spoluprací a tak podobně. Příjemně mě překvapil jeho přehled a celkově jsem podle tónu komunikace tušil, že to nakonec klapne.

Pak jsem po vzoru knihy Web ostrý jako břitva začal zasazovat projekt do trojimperativu, kdy jsme si zcela jasně určili:

  • Co bude vytvořeno
  • V jakých termínech
  • Za jakou cenu

Doporučuji to nepodceňovat a zcela jasně určit mantinely, které obě strany pochopí. Už se mi stalo, že jsem osu CO řešil vágně a pak jsem čuměl jak vyoraná myš, kolik toho po mně zadavatel chtěl v dost šibeničních termínech.

Když nastala shoda, nic nebránilo podrobněji řešit zbylé body z osnovy briefu. V tomhle směru zastávám maximalistický přístup. Ptám se na skoro každou maličkost a dost se šťourám v detailech.

U briefu jsem se snažil držet základní kostry Otty Bohuše, kterou jsem podrobněji větvil.

  1. Co – Co přesně děláte?
  2. Jak – Jak produkt/služba řeší problém?
  3. Čím – Čím se odlišujete od konkurence + kdo to vůbec je?
  4. Kde – Dotykové body klienta a zákazníka + propagace
  5. Komu – Kdo je typický zákazník?
  6. Kdo – S kým budu spolupracovat a kdo bude posuzovat výstupy?
  7. Kam – Co je vůbec cílem textu a kam co půjde?
  8. Proč – Co vás vede k tomu, že děláte co děláte?

Sešit se rychle plnil odpověďmi, které jsem později přepsal i do počítače. Fakt nechci přijít o informace jen proto, že mi neteře začnou čmárat, kam nemají 😀

Závěrem

Celé to zabralo asi hodinku. Na závěr jsem řekl termín, kdy (a co) bude první část výstupu a co do té doby budu dělat. V mém případě sběr podkladů. Pro jistotu jsem si na to vzal víc času, abych měl rezervu a stíhal i jiný aktivity.

Když se na to dívám zpětně, zvažuji, že příště základní osu briefu zašlu předem. Aby klient věděl, co ho bude čekat. Do komentářů mi určitě napište, jak k první schůzce přistupujete vy. Rád se inspiruji 🙂

3 komentáře u “Zacvič #1: Oslovení a poznání s klientem

  1. Skúsenosti na nezaplatenie. Sám si spomínam ako som absolvoval prvé stretnutia z klientom. Už to pre teba len lepšie a lepšie. Z tohoto bude časom pekná štúdia, ako to budeš písať aj naďalej. Držím palce.

    • Díky. Budu se snažit vydržet. Tím spíš, pokud vím, že to minimálně jeden člověk sleduje 🙂

      Osobně se to s těmi zkušenostmi snažím moc nepřeceňovat. Je to fajn si to zažít. Na druhou stranu Jakub je zrovna člověk, který mi fakt lidsky hodně sednul, což nemusí být u každého.

Napsat komentář