Jiří Rostecký: Pokud chcete dělat dobré rozhovory, musíte je dělat naplno

Rozhovor patří k velice oblíbeným typům obsahu a často se vyskytuje ve videích i psaných článcích. O to víc mě štve nedostatek praktických rad, které by ukázaly jak dělat rozhovory.

Na moje otázky o tvorbě rozhovorů odpovídal Jiří Rostecký, který je majitel a šéfredaktor magazínu Mladý podnikatel. Tento web patří k nejvyhledávanějším portálům o online podnikání a marketingu v České republice. Jeho videorozhovory pravidelně přitahují návštěvnost v řádech desítek tisíc lidí měsíčně. Více se dozvíte v článku.

Jirko, s tvorbou rozhovorů už máš několikaleté zkušenosti. Čím bys ty sám rozhovor jakožto žánr článků vyzdvihl? Proč se vyplatí je vytvářet?

Asi tě zklamu hned na začátku. Já rozhovory nedělám proto, že by to byla nejlepší forma obsahu vůbec. Dělám je proto, že mě to baví. A taky mi to vyhovuje, protože jsem od přírody zvídavý člověk a svoje první rozhovory jsem dělal ještě na základce.

Jinak samozřejmě rozhovory mají svoje specifika. Často se dobře šíří, funguje u nich egobaiting, dobře se čtou, propagují apod. Na druhou stranu mají i spoustu nevýhod – jako moderátor se v nich můžeš ztrapnit, strašně snadno sklouzneš k pouhému self-promu hosta a tak podobně.

Pro mě je důležité, že mě to baví. A že mě baví se v tom zlepšovat.

Co si ty sám představuješ pod pojmem „dobrý rozhovor“?

To je pro každého z nás něco jiného. Pro mě je to jako u webů. Co je dobrý web? Podle mě takový, který plní nějaký svůj cíl. I rozhovor bys měl vytvářet s konkrétním cílem – zodpovědět klíčové otázky, získat nějaké know-how, vyvolat kontroverzi, pobavit posluchače… Cílů může být mnoho a rozhovor je podle mě jen tak dobrý, jak moc dokázal naplnit tvoje cíle a jak moc podporuje tvoje poslání.

Posláním Mladého podnikatele je inspirovat ostatní a poskytovat jim know-how z online podnikání a marketingu. Dobrým rozhovorem tedy může být povídání o příběhu nějakého podnikatele stejně jako nahlédnutí do marketingu úspěšné firmy.

Už nějaký čas v tvém magazínu tvoří velkou část obsahu videorozhovory. V čem ty sám vidíš potencionální výhody a nevýhody videorozhovoru oproti jeho psané verzi?

Záleží, jak se na to díváš. Výhody i nevýhody to má z pohledu uživatelů, z pohledu mě jako tvůrce, z pohledu marketingu, ale třeba i z pohledu uživatelské použitelnosti. Liší se to v mnoha ohledech.

Nejzásadnějším a nezpochybnitelným rozdílem ale asi bude to, že ve videu se s hostem jako divák seznámíš trochu víc. Vidíš, jak vypadá, jak se hýbe, jak mluví a spoustu dalšího. To ti text nedá. Velká část diváků se reálně dívá jen na několik prvních minut videa. Zbytek jim hraje na pozadí při práci na počítači nebo běhají kolem – třeba žehlí.

Jiří Rostecký rozhovor2
Jirkovi je 23 let. Na vysokou školu nešel. Videorozhovory mu dávají možnost nahlédnout do zákulisí úspěšných českých firem a jejich reklamních kampaní. Lepší vysokou školu si prý nemohl přát.

Co je podle tebe nejtěžší na tvorbě rozhovoru?

Pro mě osobně jsou to 2 věci. Tou první je volba tématu. Na každém hostovi najdu milion témat, která bych s ním rád probral. Ale které je to nejlepší? Kde se nám povede vytvořit rozhovor, který si jako divák budeš chtít pustit dvakrát? Mám se s tebou bavit o marketingu tvé firmy, nebo o tom, jak jsi firmu zakládal? A bude nejvíce inspirativní povídání o jejích úplných začátcích nebo jen o nějakém milníku v průběhu toho všeho?

To je hodně těžké. Třeba zrovna připravuji rozhovory s lidmi z Alzy. Paradoxně jsem na začátku vůbec nevěděl, o čem se s nimi bavit. Dělají toho tolik a přede mnou leželo tolik témat, že jsem prostě nevěděl.

No a potom je tu druhá věc – přestat. Jak víš, točím dlouhé rozhovory. Hodina není problém. Když se s hostem rozpovídám, mám problém to utnout, protože mě neustále napadají další a další otázky. Povídal bych klidně celý den. Hodně lidí se mi diví, že rozhovory nezkracuji. Já ale ve skutečnosti nedělám nic jiného.

Jak probíhá tvoje příprava?

Existují různé pohledy na to, jak by se moderátoři měli připravovat. Larry King ti řekne, že se nemusíš připravovat vůbec. Jan Kraus zase odpoví, že se musíš připravit především psychicky – naladit se na hosta. A někdo jiný tě naučí, jak si dělat velké mapy celého rozhovoru, který chceš s hostem vést.

Já nevím, co je nejlepší. Zkusil jsem spoustu způsobů a neustále zkouším další. Aktuálně se s hostem snažím co nejvíce seznámit, ale zase ne moc, protože nejlepší rozhovory jsou ty, kde jsem sám překvapený a odpovědi hosta nečekám.

Příprava rozhovoru někdy zabere den, jindy několik týdnů. U některých rozhovorů si předem volám s některými diváky a ptám se jich na názor. Jindy se zase sejdu s nějakým odborníkem a téma předem proberu s ním – to je třeba případ té Alzy. Opravdu je to vždy jiné.

Když už jsi to nastínil, kteří lidé podle tebe dělají kvalitní rozhovory a doporučil bys je za vzor?

Mně se líbí styl toho Larryho. Ten dělá rozhovory, které se mi skutečně líbí. Taky o své profesi velmi dobře mluví a rád jeho doporučení a příběhy čtu.

Podle čeho vybíráš hosty na rozhovor?

Na to se mě ptá hodně lidí. Já popravdě nevím. Nemám žádný systém. Snažím se bavit se svými uživateli a poslouchat jejich problémy. A podle toho pak hledám hosty. Jindy mě něco zaujme tak, že toho hosta pozvu hned, protože mi to prostě přijde jako fajn nápad. Nemám ucelený postup.

Z vlastní zkušenosti vím, že ne vždy je úplně snadné úspěšně oslovit respondenta. Čím si tazatel může zvýšit šanci, aby vybraný člověk souhlasil s rozhovorem?

To je dobrá otázka. Nebuďme ale naivní – pro velkou část hostů je to velké self-promo, takže přijdou kdykoliv. Zároveň pro velkou část hostů to ale zas tak velké self-promo není, nepotřebují to, a ty je nutné zaujmout jinak.

Já se snažím budovat brand Mladého podnikatele a mě samotného. Pověst toho, kdo dělá rozhovory s jasným posláním, dobrým úmyslem a v co nejlepší kvalitě, jaké sám dokáže. Proto si na tom dávám tak záležet a chci, aby se host necítil tak, že jsem si hoďku před natáčením napsal 20 otázek, ale že jsem skutečně strávil několik hodin přípravou, protože si jeho času velmi vážím.

A tohle hodně hostů vycítí. Podívají se na moji práci a vidí, jakou má úroveň.

Jiří Rostecký rozhovor3
Studio, kde vznikají videorozhovory Mladého podnikatele. Jirka si dnes rozhovory natáčí úplně sám.

Jak si sám představuješ ideálního hosta do rozhovoru?

Každý host je pro mě super. Nechci rozlišovat mezi lepším a horším. Samozřejmě, že jsou hosté, kteří se lépe poslouchají. Video s Oliverem Dlouhým ti uteče strašně rychle, protože se Oliver prostě dobře poslouchá. Nebo můžeš mít introverta, který třeba neumí moc dobře mluvit, a pak je to horší. Já to ale beru tak, že je to moje chyba. Že jsem nedokázal zařídit, aby se host cítil v pohodě a mluvil uvolněně.

A máš nějaký vyzkoušený způsob, jak hosta úspěšně rozmluvit, pokud se to ze začátku nedaří?

Takových způsobů je hodně. S hosty si rád vždy pokecám před natáčením, většinou se i zasmějeme a pobavíme se trochu jinak než potom před kamerou. Taky pomáhá hostovi na začátek položit otázku, která nebude nepříjemná, ale naopak třeba uvolněná, host se bude moci rozpovídat, zamyslet apod. Takových technik je více.

Přiznám se ale, že to stále neumím a někdy se mi to vůbec nedaří. Je to možná dáno i tím, že v našem oboru je překvapivě hodně introvertů, které je těžké rozmluvit. Na druhou stranu bych to měl umět a musím se to naučit.

Jak by se podle tebe měl tazatel chovat ke zpovídanému?

Samozřejmě s úctou. Můžeš si myslet cokoliv, ale měl by sis to nechat pro sebe. Jasně, že i já v rozhovorech někdy jasně dávám najevo, že s hostem v něčem nesouhlasím. Ale jedna věc je se ptát – třeba i na jeho názor na můj názor, a druhá je jím evidentně pohrdat a dělat s něj šaška.

Já nejsem v Otázkách Václava Moravce. Nepotřebuji hosty nachytat, dostat je do úzkých. Já potřebuji, aby mi řekli svoje know-how, aby inspirovali moje posluchače. Proto mi nedělá problém se s hostem domluvit, že to natočíme znovu, pokud se to nepovedlo. V našem formátu si to můžeme dovolit.

Na druhou stranu jsem ale upřímný. Pokud se mě host po natáčení zeptá, co si o tom myslím, řeknu mu svůj názor. Kdybych to neudělal, nemohl by mi věřit.

Jiří Rostecký rozhovor 4
Jirku každý měsíc sledují desítky tisíc lidí. Jsou mezi nimi i studenti, především ale podnikatelé a marketéři.

Jak by se k němu naopak chovat neměl?

Podle mě by si neměl hrát na někoho chytřejšího. Měl by hosta nechat domluvit, neskákat mu do řeči, zbytečně na něj neútočit. Někdy je to potřeba, ale podle mě ne vždy. Diváci si video pustili proto, aby poslouchali hosta, ne mě.

Kde ty sám máš postavenou tu hranici, kdy už je potřeba do řeči hosta vstoupit?

Tu hranici nelze definovat. Dělám to pouze tehdy, kdy je to opravdu nutné. Třeba když host začne zmiňovat spoustu věcí, ke kterým by se potom těžko vracelo. Nebo když odbíhá od tématu nebo pokud jsem špatně položil svou otázku.

Neskákat lidem do řeči mě naučilo několik let tvorby textových rozhovorů po e-mailu. Tam těžko někomu skočíš do řeči, ale musíš se umět ke zmíněným tématům vracet, rozvíjet je a pokládat otázky chytře.

Podle jakého systému by měl autor rozhovoru měl stavět strukturu dotazů pro rozhovor? Čemu by měl dávat prioritu?

To je dotaz, který hodně souvisí s tou přípravou. Já si moc velkou strukturu nedělám. Mám nějaké body, které chci probrat, a mám je rozděleny do podtémat, abychom neodbíhali od jednoho tématu k druhému. Určitě ale nejedu otázku po otázce.

Myslím si, že moderátor by měl především hosta poslouchat. Měl by se snažit vnímat, co říká, uvažovat nad tím, vcítit se do jeho situace a pokusit se reagovat otázkou, kterou možná nemá připravenou, která je ale v danou chvíli nejlepší.

Když to vezmu více do hloubky, jakou podobu by měly mít kladené otázky?

Měly by být jednoznačné, konkrétní a jasné. Nemělo by to být několik otázek v jedné. Měl by si hned vědět, na co se ptám. I já často dělám tu chybu, že nejdříve svou otázku zdlouhavě vysvětluji, a pak až ji konečně položím. Dost často třeba 20 vteřin mluvím sám. Občas to nejde jinak, podobných momentů by ale podle mě mělo být co nejmíň.

Není těžké pokládat otázky. Je těžké pokládat ty správné otázky ve správnou chvíli. To mě na tom baví nejvíc. Sednout si před kameru a na něco se ptát umí každý. Ale ptát se tak, že host bude muset skutečně přemýšlet a jeho odpovědi budou pro diváky famózní, to už tak snadné není.

Jiří Rostecký rozhovor 5
Jirka vedle Mladého podnikatele natáčí i rozhovory na zakázku. Na fotce je při přípravě rozhovoru v rámci konference Eshopista – vlevo kameraman iDnesu Petr Antalík, vedle Jirky Jan Šromek ze Slevomatu a v popředí Iva Podoláková z ACOMWARE.

V jednom nejmenovaném článku jsem přečetl zajímavý názor, že neexistuje špatná otázka, kterou bys mohl zpovídanému položit. Co si o tomto mínění myslíš ty?

Já se ptám občas na naprosto stupidní otázky. A několikrát jsem dostal odpověď, kterou bych nikdy nečekal. Takže já s tím souhlasím. Snažím se ale vyhýbat otázkám, které už host dříve zodpověděl nebo které už milionkrát zodpověděl někdo jiný. Ale i já občas udělám pořádný fail.

Taky je ale potřeba si uvědomit, že nejsem odborník na všechno. Snažím se maximálně vzdělávat v tématech, o kterých dělám rozhovory, ale ráno mohu točit o PPC reklamě, odpoledne o affiliate a večer o digitálním nomádství. Takže určitě občas položím nějakou otázku, kterou by profík nepoužil. Pokud je to ale otázka, která zajímá moje diváky, tak je položena správně.

Cítíš ty sám nějaké slabiny ve vlastní tvorbě, o kterých víš a chtěl bys je odstranit?

No páni! Těch je! Uvědom si, že mám za sebou sotva pár desítek videorozhovorů. Zkušení moderátoři se stovkami rozhovorů na svém kontě ti většinou neřeknou, že už jsou spokojeni a žádné slabiny nevidí. Tak jak já mohu odpovědět něco jiného?

Vidím spoustu slabin. Hlavně v tom, jak se při rozhovoru cítím. Stále se mi stává, že jsem nervózní, mám trému a bojím se. Dopadne to špatně, budu se blbě ptát, rozhovor špatně začal atd. Divil by ses, jak snadno tě host dokáže rozhodit. Ty to ale musíš zvládnout.

Ptám se zejména proto, že mě zaujal jeden nejmenovaný komentář na sociálních sítích, který tvoje rozhovory hodnotí jako “suché, nudné a nezáživné.” Jak moc by podle tebe důraz na celkovou zábavnost mohl tvoji tvorbu pozvednout výš?

Asi vím, který komentář myslíš. Obsahoval toho víc a byl od člověka, který mě kritizuje dlouhodobě a rád. Je to dobře, protože nejméně užiteční pro mě nejsou ti, co křičí nahlas, ale ti, co mlčí a svůj názor neřeknou vůbec. Negativní i pozitivní.

Popravdě mi ten komentář udělal radost, protože nejsem profesionální moderátor a dělám do týdne několik rozhovorů na spoustu pro mě mnohdy úplně nových témat – od výkonnostní reklamy po personalistiku a vedení zaměstnanců. Pokud je jediným problémem třeba to, že se u toho moc nesmějeme, tak to beru jako kompliment.

Já totiž nedělám rozhovory pro zábavu. Pokud se chceš smát, koukej na něco jiného. Moje vize je inspirovat a předávat know-how. Chci, aby ses po dokoukání videa pustil do práce, něco udělal, posunul svůj byznys dopředu.

Určitě je to ale relevantní komentář. Těžkopádné, nudné a monotónní rozhovory mají problém v tom, že je host nedoposlouchá. Poslouchají se totiž těžko. Takže i já se snažím pracovat s tím, aby rozhovor byl uvolněný, příjemný a byl jako pokec někde nad kafem.

Mimochodem, žádný moderátor na světě není geniální. Nikdo se nelíbí úplně všem. Kolik lidí nesnáší Krause, Mareše, Drtinovou a další? A kolik lidí je naopak miluje? Já nejsem bavič, raději dělám vážnější rozhovory. V tom se cítím dobře, proto to rozvíjím. Negativní kritika značí jednu věc – lidi to zajímá a dávají mi příležitost se zlepšovat. A to je super.

Jiří Rostecký rozhovor 6
Natáčení občas probíhá i v terénu. Tuto fotku třeba vyfotil Jiří Kolda v Plzni. V pozadí sedí Jirka s Endis Wágnerovou při rozhovoru na téma pořádání Plzeňského Barcampu.

Všiml jsem si, že zkoušíš uspět v Křištálové Lupě v kategorii One (wo)man show. Proč si myslíš, že by lidé měli hlasovat zrovna pro tebe? Na internetu koneckonců funguje mnoho jiných projektů…

To je hodně dobrá otázka. Název rubriky mluví sám za sebe. Mladého podnikatele dnes dělám úplně sám – všichni hosté ti potvrdí, že za kamerou nestojí vůbec nikdo. Ale pokusit se toto ocenění získat není důležité jen proto.

Co bych chtěl, je ocenit všechny ty lidi kolem. Hosty, kteří si na mne udělali mnohdy i několik hodin času, jeli třeba přes celou ČR jen kvůli natáčení a dali si práci, aby se mnou natočili hodně užitečný rozhovor.

Mladý podnikatel je malé médium. Jakákoliv podpora je pro něj důležitá. Výhra v nějaké soutěži tak rozhodující není. Důležité je to, co jeho účast způsobí, tedy všechno to kolem – že lidé píší, co se jím líbí, co oceňují nejvíc, co pro ně Mladý podnikatel znamená, podporují ho apod. To všechno dává této práci smysl.

Co bys doporučil lidem, kteří by se chtěli naučit dělat kvalitní rozhovory?

Bavit se s lidmi. Jak se můžete zlepšovat v pokládání otázek, když je nikomu nepokládáte? Proto mluvte s taxikáři, s prodavačkami, pozvěte známé na kafe. Snažte se s nimi bavit tak, aby se cítili příjemně, zároveň jste ale něco získali – třeba super historku, příběh, poznatek apod.

A studujte svoji práci. To, že máte desítky, stovky, tisíce či víc views neznamená, že jste dobrý moderátor. Ani to, že máte nějaké fanoušky, co vám tleskají. Já rozebírám každý můj videorozhovor a hledám chyby, kterých jsem se dopustil. A snažím se je neopakovat.

Pokud chcete dělat fakt dobré rozhovory, musíte to dělat naplno. Proto se tomu zcela věnuji i já a zrušil jsem svoje další aktivity. Nechci být jeden z těch, co to dělá vedle něčeho, a tedy ne pořádně.

Jak tedy vyhodnocuješ svoji práci, když ne podle sledovanosti?

Jedna věc jsou byznysové cíle, druhá věc třeba to, jak lidé reagují na moje rozhovory. To vyhodnocuji hodně pocitově – kolik lidí mi píše, co se v jejich zprávách objevuje, jak reagují na sociálních sítích apod.

Zajímá mě i to, zda roste podíl vracejících se návštěv a podíl přímé návštěvnosti (lidé přímo vyťukají mladypodnikatel.cz do adresního řádku). Zajímá mě, jak moje rozhovory hodnotí důležití influenceři, špičky ve svých oborech a samozřejmě, jak jsou užitečné pro ty, pro které je tvořím. Zajímavým měřítkem je i to, jací hosté přijímají moje pozvánky.

Vedle toho všeho ale musí fungovat i čísla. Takže i já sleduji vývoj obratu/zisku Mladého podnikatele, jeho růst v čase a spoustu dalšího. Když to nebude fungovat byznysově, nebude to fungovat vůbec. Bohužel.

V souvislosti s radami pro začínající pisálky mě napadá ještě jedna věc. Jak moc je podle tebe efektivní mít k sobě někoho, kdo ti bude rozhovory připomínkovat? A podle čeho takového člověka případně vybírat?

Zpětná vazba je strašně důležitá, proto jsem rád za jakýkoliv negativní komentář. Na druhou stranu ne všechno je jednoznačné a já nejraději naslouchám přímo lidem, které rozhovory sledují. Mám asi 10 „modelových“ posluchačů – představitelů konkrétních skupin lidí, co Mladého podnikatele navštěvují. A s nimi moje články a videa často probírám.

Jiří Rostecký 7
Na fotce je Jirka s Ondřejem Bělským z Alzy (vlevo) a Petrem Kováčikem ze Skrz.cz.

Co podle tebe rozhoduje o tom, jestli bude mít rozhovor velký virální potenciál?

Těch věcí je několik a nejspíš tě nepřekvapí. Je to výběr hosta – celebrita v oboru vždycky zaujme. Stejně tak to může být kontroverzní, aktuální, zábavné či něčím výjimečné téma. A v neposlední řadě obsah samotný – hojně se sdílí rozhovory, které se nepovedou, nebo se naopak povedou až moc. Tak je to ale i u jakéhokoliv obsahu.

Já ale takhle nepřemýšlím. Nechci uvažovat v intencích toho, co bude nebo nebude virální. Kdybych to dělal, automaticky bych sklouzl k tomu, že musím zvát jen populární hosty, natáčet o kontroverzních tématech a možná dělat všechna videa úplně jinak.

To ale není můj cíl. Spíš než statistiky sledovanosti mě zajímá, zda moje rozhovory naplňují základní poslání webu – zda inspirují a vzdělávají. Jedině tak jde podle mě vytvořit dlouhodobě důvěryhodné médium, kam se rád vrátíš.

Spousta lidí se tě na závěr ptá, kam bys chtěl Mladého podnikatele dál posouvat. Já to trošku obrátím. Čemu ty se snažíš vyhýbat a co tvoji diváci na Mladém podnikateli určitě nikdy neuvidí?

Možná uvidíte spoustu rozhovorů, které se mi nepovedou, uslyšíte otázky, které jsem položil špatně, a články, které bylo zbytečné napsat. Ale určitě neuvidíte stagnaci, protože budu neustále pracovat na tom, aby se to všechno zlepšovalo a aby kvalita dlouhodobě rostla. A i když se to možná někdy nepovede, jsou všechny ty průšvihy strašně důležité – motivují mě k lepším výsledkům a posouvají všechno, co vznikne po nich, o obrovský kus dál.

 

Závěrem

Doufám, že se vám rozhovor líbil. Do budoucna nevylučuji, že se zde objeví i další hosté, kterých se budu ptát na odlišná témata. Budu velice rád, když článek budete sdílet dál.

Pokud byste chtěli vidět konkrétní ukázku tvorby rozhovoru, podívejte se, jak vypadají videorozhovory na Mladém podnikateli.

1 komentář u “Jiří Rostecký: Pokud chcete dělat dobré rozhovory, musíte je dělat naplno

Napsat komentář